LEOŠ SUCHAN . VERIFIKACE

 Výstava VERIFIKACE představuje malířskou tvorbu Leoše Suchana (1989), autora, který ve svých obrazech systematicky ověřuje možnosti současné malby prostřednictvím realismu, exprese a práce s barvou a světlem. Suchan studoval malbu nejprve na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně u doc. Petra Kvíčaly (2010–2011) a následně na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru prof. Zdeňka Berana a prof. Michaela Rittsteina (2011–2016). – Základním polem jeho tvorby jsou zátiší, portréty a figurální kompozice, skrze něž autor zkoumá každodenní realitu současného světa. Hlásí se k tradici realistické malby, zároveň ji však narušuje expresivním gestem, dekonstrukcí tvaru a promyšlenou prací se strukturou obrazu. V obyčejných předmětech – papírech, fóliích, plastových obalech, plechovkách, kanystrech, potravinách či nápojích – odkrývá skrytou obrazovou i významovou vrstvu. Právě zde se objevuje jeho osobitý vztah k baroku: nikoli jako k historickému stylu, ale jako k principu práce se světlem, hmotou a vizuální iluzí. – Suchan nehledá baroko v kostelích a palácích, ale v současnosti – v konzumu, nadbytku a pomíjivosti každodenních věcí. Barokní pompéznost je v jeho obrazech přítomná spíše latentně, skrytá v záhybech igelitu, v lesku plastových povrchů či v inscenaci banálních předmětů. Současná doba se v tomto ohledu nejeví jako protiklad baroka, ale jako jeho aktualizace: méně okázalá, o to však vizuálně naléhavější. – Výraznou roli v jeho tvorbě hraje práce v tematických cyklech, jako jsou Lidé, Štětce, Materiály, Jídlo, Voda či Abstrakce. Každý z těchto okruhů funguje jako samostatná obrazová situace, zároveň však vstupuje do širšího dialogu o vztahu člověka, prostředí a obrazu. Suchanovy kompozice často pracují s fragmentací reality, s posunem významu a s napětím mezi přesnou iluzí a její malířskou destrukcí. – Na výstavě jsou zastoupeny mimo jiné rozsáhlé malby zátiší a figurálních scén, v nichž autor konfrontuje tradiční obrazové principy s vizuálními znaky současného konzumu. Fastfoodové obaly, nápoje, igelitové tašky či anonymní produkty každodenní spotřeby se v jeho obrazech proměňují v nositele barokní hry světla, barvy a iluze. Zatímco náměty jsou jednoznačně současné, způsob jejich inscenace a malířské stylizace odkazuje k historickým zátiším, v nichž byla banalita předmětu povýšena na nositele významu. – Suchanova malba pracuje s přesně řízeným světlem, s barevným spektrem a s haptickou kvalitou povrchu. Hyperrealistická přesnost se prolíná s expresivními zásahy, gestickou abstrakcí a strukturou barvy, které narušují zdánlivou samozřejmost zobrazeného. Každodennost, běžně přehlížená a pomíjivá, je v jeho obrazech znovu „verifikována“ – ověřována jako obrazová realita hodná pozornosti, uchování i další interpretace. – Tento způsob práce uplatnil Leoš Suchan i během XX. Sympozia současného výtvarného umění Jenewein – Kutná Hora (2020), kde se inspiroval Jeneweinovými přípravnými skicami a pracovním prostředím sympozionistů. Vznikly zde téměř monochromatické série Drapérie a Okna, v nichž se světlo, struktura a materiál stávají hlavními nositeli významu a proměňují konkrétní realitu v meditativní obrazovou zkušenost. – Výstava VERIFIKACE představuje Leoše Suchana jako malíře současných zátiší a figurálních kompozic 21. století, který skrze tradici malby a barokní principy iluze dokazuje její trvalou platnost v dnešním světě rychlé spotřeby, obrazové přesycenosti a technologické zprostředkovanosti. (ar)