O EXPOZICI           KONTAKTY           VSTUPNÉ

EXPOZICE ALCHYMIE A RENESANČNÍCH VĚD

Archeologicky doložená hutnická praxe prováděná v tomto domě a odborné datování této činnosti do nejrannějšího období zpracování stříbrných rud v Kutné Hoře dala vzniknout záměru vytvoření stálé Expozice alchymie a renesančních věd. Obsah Expozice vychází z autenticity prostor jednoho z nejhonosnějších domů středověké Kutné Hory a zejména z ojedinělé výzdoby jednotlivých podlaží věže a dochovaných technických artefaktů a konstrukcí, které jsou vysoce hodnotnými uměleckými a technickými exponáty samy o sobě. Až otevření Expozice v rámci GFJ zpřístupňuje tyto hodnotné prostory široké veřejnosti.

Expozice si klade za cíl kvalitní a přitažlivé zpřístupnění historie domu v širších dobových souvislostech pro širokou veřejnost a pro tuto prezentaci volí myšlenkově a umělecky hodnotné sjednocující téma renesančních věd a alchymie v původním přesvědčivém prostředí.

Zpracování stříbrné rudy i polotovarů tohoto procesu, zkoušení ryzosti stříbra a hojné využívání všech dostupných prubířských metod, to vše dohromady tvořilo středověkou praxi hutnictví. V rámci tohoto industriálního procesu se používalo všech tehdy dostupných a známých metod a chemických procesů, které daly vzniknout celému odvětví praktické alchymie.

Kromě praktické alchymie tato věda znala a rozvíjela svou spirituální dimenzi, k níž se zcela nepochybně váže druhé patro věže Sankturinovkého domu se sakrální výzdobou. Zaklenutí tohoto prostoru zcela ojedinělou pozdně gotickou klenbou unikátní konstrukce ze všeho nejvíc připomíná kapli (či oratoř), její umístění nad podlažím prubířské laboratoře spíš vypovídá o spirituálním studijním prostoru. Autorem výzdoby z r. 1492 byl kamenický mistr Brikcius Gauske, který ve stejné době vytvořil v Kutné Hoře četná další díla (průčelí Kamenného domu, pastoforium v Kostele Sv. Trojice, arkýř na Hrádku, Kamennou kašnu, a také část zaklenutí v katedrále sv. Barbory…).

Také nejvyšší patro věže připomíná kapli, bylo však značně poškozeno při posledním rozsáhlém požáru středu města v roce 1770 a vnitřní výzdoba přemalována v letech 1771–1780 výjevy dalekých krajin s troskami starobylých architektur, v nich je možné spatřovat symboly zednářství, centrálním výjevem je postava sedícího světce – Sv. Benedikta z Nursie, s knihou, kněžským kloboukem, se vztyčenou levicí směrem k přilétajícím havranům držícím v zobáku chléb. Místnost dostala pracovní název poustevna. Zčernalé vrstvy zdiva poustevny při nejnovějším restaurátorském průzkumu stejně jako krusty na podhledu kamenného vřetenového schodiště až do podkroví věže dokládají ničivý rozsah požáru v r. 1770.

Struktura expozice má vertikální charakter, dle alchymistické poučky „kovy se rodí v zemi“ a stoupá od sklepení prostorem věže vzhůru, od její přízemní části až na půdu, dále končí ve třetím patře věže.

ALCHYMISTÉ

Kutná Hora má množství vazeb a historických dokladů na činnost význačných alchymistických osob, které se podílely na rozvoji této vědy nebo jsou v této souvislosti uváděny. Jednou z takových osob a možná nejvýznamnější ze všech je nejvyšší mincmistr Království českého Lazarus Ercker (1528/1530 Annaberg – 6. ledna 1594 Praha?), jehož základní traktát O prubířství (Aula Subterranea) z roku 1573 se dočkal překladů do pěti světových jazyků a patnácti vydání v průběhu staletí, první v roce 1574 v Praze, poslední vydání v roce 2014. Mezi další s Kutnou Horou spojené postavy alchymie lze počítat Hynka z Minsterberka (1452–1492), lékaře Michaela Maiera (1569–1622), alchymistu působícího na Rudolfově dvoře, učitele kutnohorského Daniela Stolcia (16001660), jehož matka Dorothea pocházela z rodu Dačických z Heslova nebo pak novodobé alchymisty Josefa Loudu, zv. „Theofanus Abba“ (19011975) a Vladislava Zadrobílka (19322010).

JIŘÍ BARTA

Jiří Barta (*1948), výtvarník, animátor, režisér, vysokoškolský pedagog. V roce 1975 vystudoval filmovou a televizní grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V letech 1979 a 1982 na škole působil jako odborný asistent. Od roku 1982 pracoval v Krátkém filmu Praha – Studiu Jiřího Trnky a od roku 1992 do roku 2007 vedl ateliér filmové a televizní grafiky na VŠUP. V roce 1993 byl habilitován na docenta a v roce 2001 byl jmenován profesorem. Od roku 2010 učil na Fakultě umění a designu Západočeské univerzity v Plzni.

Jiří Barta byl spolu s PhDr. Lubošem Antonínem (1952–2016), jedním z členů prvotního projektového týmu, který od r. 2016 zpracovával koncepci Expozice alchymie a renesančních věd v Sankturinovském domě. Vzhledem k předchozí své filmové tvorbě (zejm. Krysař, 1985; Golem, 1997) měl úzký vztah k historickým obsahům, se kterými byla povaha Sankturinovského domu spojována a vyžadovala konkrétní uměleckou zkušenost. Výběr jeho osobnosti zaručoval současně originální přístup ke zpracování expozice. V letech 2016–2017 Jiří Barta zpracoval koncept expozice včetně výtvarných návrhů pro všechny části expozice. Převážná většina návrhů byla zařazena do sbírek galerie a poskytla základ pozdějšího zpracování expozice architektkou Evou Macholánovou.

EXPOZICE ALCHYMIE A RENESANČNÍCH VĚD

Palackého nám. 377
284 01 Kutná Hora
IČ 71006206
Datová schránka: 3nwtiwh

FB    IG

Galerii Felixe Jeneweina města Kutné Hory, příspěvkovou organizaci, zřizuje město Kutná Hora, zapsána v OR, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl PR, vložka 587

Přejít nahoru